-
Zpracování půdy pro kukuřici
Zpracování půdy pro kukuřici
Aby kukuřice mohla plně využít svůj genetický potenciál, je zapotřebí, aby půda byla
k zabezpečení jejího růstu a vývoje v optimálním stavu. Zásadní význam má kvalita půdy, způsob a kvalita jejího zpracování, teplotní podmínky, vláhová jistota, množství přístupných živin atd.
Zdroj: KWS SAAT SE & Co. KGaA
1. Optimální hodnota pH – nenahraditelná pro váš úspěch!
Udržování optimální hodnoty pH je velmi důležité pro dosažení vysokých výnosů a kvality u většiny plodin včetně kukuřice. Hodnota pH půdy poskytuje informace
o potřebě dodání vápníku do půdy na daném stanovišti. Požadavek na množství vápníku závisí na aktuální hodnotě pH, obsahu humusu a typu půdy. Prokázalo se, že je vhodné provést časné jarní hnojení či hnojení před setím rychle působícími typy vápenatých hnojiv (např. vápnění před setím 1,7 t CaO/ha).
Je zapotřebí se zaměřit na následující cílové hodnoty pH, jak ukazuje příklad z oblasti Severního Porýní a Vestfálska:
|
Typ půdy |
Cílová hodnota pH a udržovací vápnění (kg/ha CaO) v závislosti na obsahu humusu |
maximální přísun vápníku za rok v kg/ha CaO |
||||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
až do 4 %, nízký nebo střední obsah humusu |
4,1–8 %, vysoký obsah humusu |
8,1–15 %, velmi vysoký obsah humusu |
15,1–30 % bláto |
více než 30 % Močál** |
||
|
S |
5,6 600 |
5,2 500 |
4,8 400 |
4,3 200 |
4,1 0 |
1000 |
|
IS, sU |
6,0 900 |
5,6 800 |
5,2 700 |
4,8 300 |
- |
1500 |
|
ssL, IU |
6,4 1100 |
6,0 900 |
5,6 700 |
5,1 400 |
- |
2000 |
|
sL, uL, L |
6,8 1300 |
6,3 1100 |
5,8 900 |
5,2 500 |
- |
3000 |
|
utL, tL, T |
7,0 1600 |
6,5 1500 |
6,0 1200 |
5,4 600 |
- |
4000 |
* Doporučená množství vápníku jsou založena na tříletém střídání plodin se středními úrovněmi výnosů při 850 mm ročních srážek
** Doporučení ohledně vápníku pro močálovité oblasti je určeno proa rašeliniště; lokality vrchovišť mají všeobecně hodnoty pH 6–6,5 a vápnění nevyžadují
Zdroj: LWK Severní Porýní-Vestfálsko
2. Optimální teplota, teplotní požadavky pro kukuřici
Kolísání teploty je častější v lehkých půdách než v půdách těžkých. Období chladu může nepříznivě a trvale ovlivnit vývoj kukuřice zvláště v raném stádiu 6–8 listů.
Mezi možné důsledky chladu patří:
- Poškození mladých rostlin kukuřice
- Nestandardní opylování ve fázi kvetení
- Méně založených řad zrn v klasu kukuřice
- Úplná redukce hlavního klasu
Pokud odumře první klas, může se vytvořit druhý klas. Vývoj druhého klasu je ale opožděný, a proto může dojít k nesouladu při opylování (nesetká se pyl ze samčího kvvětenství s bliznami ze samičího květenství). V extrémních případech se druhý klas nevytvoří vůbec, což zapřičiní snížení výnosu.
Agronomická opatření:
- Setí do nezhutněných půd s dobrou strukturou
- Dostatečný přívod živin
- Vyvážený obsah živin
- Omezení vlivu herbicidů v případě silného kolísání teplot
Až do stádia 6 listů kukuřice může studené počasí způsobit dočasný nedostatek fosforu v rostlinách, což se projeví fialovým zbarvením listů. Není však důvod k obavám z negativních účinků na výnos.
Při rozhodování o výběru hybridů kukuřice pro dané stanoviště je vhodné znát průměrné teploty a dosahovanou sumu teplot v období růstu v dané oblasti.
Vhodnost pěstování hybridů kukuřice v závislosti na průměrných teplotách a sumách teplot:
|
|
Průměrná teplota Září |
Potřeba sumy efektivních teplot ve °C (při odpočtu 6 °C) |
||||
|
Ranost |
Silážní kukuřice |
Kukuřice na zrno |
Silážní kukuřice při % sušiny |
Kukuřice na zrno při % sušiny |
||
|
rané |
12,5 °C - |
13,5 °C - |
při 32 % při 35 % |
1 450 °C 1 500 °C |
při 65 % - |
1 600 °C - |
|
středně rané |
13,5 °C - |
14,5 °C - |
při 32 % při 35 % |
1 490 °C 1 540 °C |
při 65 % - |
1 650 °C - |
|
středně pozdní |
14,5 °C - |
15,0 °C - |
při 32 % při 35 % |
1 530 °C 1 580 °C |
při 65 % - |
1 670–1 730 °C |
|
pozdní |
15,5 °C |
15,0 °C |
při 32 % |
přibližně 1 590 °C |
při 70 % |
|
Zdroj: výpočet KWS podle AGPM 2017
3. Požadavek kukuřice na vodu
Kukuřice má v porovnání s jinými plodinami nízký požadavek na vodu pro tvorbu sušiny. Vyžaduje zhruba 300 l vody k vyprodukování 1 kg sušiny. Tato hodnota
se nazývá transpirační součinitel (koeficient).
Přehled transpiračních koeficientů různých typů plodin ukazuje na jejich rozdílné požadavky na vodu:
| Transpirační součinitel (l vody/kg sušiny) | Typ plodiny |
| 200–300 | Čirok (sorghum) |
| 300-400 | Kukuřice, řepa |
| 400–500 | Ječmen, žito, pšenice tvrdá |
| 500–600 | Brambory, slunečnice, pšenice setá |
| 600–700 | Řepka, hrách, bob obecný, oves |
Zdroj: BOKU [Univerzita pro přírodní zdroje a přírodní vědy] Vídeň
- Dobře živené rostliny mají v zásadě vyšší kapacitu příjmu vody
- Zvláště významný je draslík, protože má pozitivní vliv na vodní bilanci rostlin
- Kukuřice má nejvyšší požadavek na vodu (až 6 mm na m² a den) od objevení klasů do mléčné zralosti.
S využitím různých způsobů zpracování půdy, výběru hybridů, hustoty porostů, termínu setí a hnojení lze použít takové pěstitelské technologie pro kukuřici, které omezují negativní působení stresu z nedostatku vody na výnos.
Vliv nedostatku vody
- Až do začátku kvetení: zhoršení růstu rostliny a tvorby klasu
- Během kvetení v kombinaci s horkým počasím: nedostatečné opylování
- Po opylování: omezení převodu zásobních látek do zrna
4. Potřeba živin a dynamika příjmu živin v kukuřici
Kukuřice má v počáteční fázi růstu vzhledem ke svému pomalému růstu po zasetí nízký požadavek na živiny. Celkový odběr živin je však s ohledem na její vysoký výnosový potenciál značný. Vzhledem k tomu, že odhad výnosu může být na základě specifických podmínek stanoviště velmi odlišný a také vzhledem k různému účelu využití kukuřice, vykazují požadavky kukuřice na živiny značnou proměnlivost.
Množství živin (kg/t) na 10 tun zrna kukuřice včetně slámy [86 % sušiny] nebo 100 tun zelené hmoty silážní kukuřice [28 % sušiny]):
|
|
Silážní kukuřice (28 % sušiny) |
Kukuřice na zrno (86 % sušiny) |
|
|
Živiny |
kg/t (při 100 tun zelené hmoty/ha) |
kg/t zrna ( při výnosu 10 tun/ha) |
kg/t slámy ( při výnosu10 tun/ha) |
|
Dusík (N) |
3–4 |
12-16 |
5-9 |
|
Fosfor (P205) |
1,5-2 |
6-11 |
5-7 |
|
Draslík (K20) |
3,5-5 |
4-6 |
15-25 |
|
Hořčík (MgO) |
0,7–1,3 |
2-3 |
2-4 |
|
Vápník (CaO) |
1,2-1,8 |
2-3 |
5-7 |
|
Síra (S) |
3,5 |
- |
- |
Zdroj: Früchtenicht et al., 1993
Odběr živin je ovlivněn i dalšími důležitými faktory, jako jsou:
- Velká proměnlivost příjmu živin v závislosti na specifických podmínkách stanoviště a odhadovaném výnosu
- Odpovídající přístup rostlin k mikroživinám
- Výsledky agrochemického zkoušení půd
Vedle základních živin (dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku) je důležitý též obsah přístupné síry a dalších mikroprvků. Požadavky na síru a dusík jsou úzce propojeny, protože tyto dva prvky se váží v rostlinných bílkovinách v poměru 1:10. Proto je vhodné hnojit minerálními hnojivy obsahujícími síru, např. síranem amonným v hnojivu pod patu. Jedním z vedlejších účinků je okyselující účinek síranu amonného, což může vést ke změně hodnoty pH v půdách. Aby se zabránilo poškození mladých rostlin, je zapotřebí ukládat síru v hnojivu pod patu nejméně 5 cm pod a 5 cm stranou od osiva kukuřice.
Doporučené hnojení
Úroveň hnojení závisí na obsahu živin v půdě a očekávané úrovni výnosu. Pro každý osevní plán je nutné vypracovat plán hnojení s ohledem na aktuální požadavky zákona o hnojení.
Následující tabulka udává pouze orientační hodnoty spotřeby živin pro kukuřici:
| Typ | Množství (kg/ha) | Doba aplikace |
| Hnojení dusíkem (N) | 140-220 | před setím, pod patu, před nebo po vzejití |
| Hnojení fosforem P205 | 40-80 | pod patu |
| Hnojení draslíkem K20 | 200-250 | před setím (jaro, podzim) |
| Hnojení sírou | 30–40 | před setím, pod patu, před nebo po vzejití |
| Hnojení hořčíkem | 40-70 | před setím, pod patu, před nebo po vzejití |
Zdroj: KWS SAAT SE & Co. KGaA
Maximální spotřeba živin je v období přibližně 10–15 dnů před kvetením až do uplynutí 25–30 dnů po odkvětu. Během tohoto období se absorbuje 85 % požadovaného dusíku, 73 % požadovaného fosforu a 96 % požadovaného draslíku. Dusík a fosfor se odčerpávají i v průběhu zrání zrna. Příjem draslíku je dokončen.
Máte zájem o více informací k tématu hnojení? Kontaktujte své regionální obchodní zástupce KWS.
Dynamika příjmu živin (údaje v procentech)
Zdroj: Herrmann, 2010
|
Stádium |
N |
P205 |
K20 |
MgO |
S |
|
Do stádia 4. listu |
2 % |
1 % |
4 % |
3 % |
2 % |
|
Od stádia 4.listu do fyziologické zralosti |
85 % |
73 % |
96 % |
78 % |
85 % |
|
Zralost klasu |
13 % |
26 % |
0 % |
19 % |
13 % |
Průběh příjmu živin
Zdroj: prezentace KWS na základě publikace Herrmann, 2010
