Jak stanovit optimální výsevek pro řepku?
Výsevek, tedy počet semen/m² k setí potřebný pro dosažení konečné hustoty porostu, musí brát v úvahu polní vzcházivost.
Pro stanovení výsevku je zásadním kritériem zvolená odrůda ve spojení s termínem setí.
Obecně lze říci, že řidší porosty řepky jsou stabilnější, což obvykle znamená méně vstupů do porostu až do sklizně.
Přehuštěné porosty mívají za následek nižší výnosy z důvodu:
- Omezeného větvení jednotlivých rostlin
- Horšímu vývoji kořenového systému
- Zvýšené náchylnosti k poléhání a chorobám
- Ztíženému dozrávání
Orientační hodnoty pro vhodnou výši výsevku
Orientační hodnoty výsevku v semenech/m2 | Liniové odrůdy: | Hybridní odrůdy: |
Časné setí 10.–20. srpna | 50–55 | 35–45 |
Střední setí 20.–31. srpna | > 55 | 45–50 |
Pozdní setí počátkem září | > 55 |
Důležité jsou následující aspekty:
- Optimální hustota porostu závisí na intenzitě větvení rostlin řepky.
- Při opožděném setí či za ztížených podmínek při setí lze na podzim očekávat vývoj maximálně osmi pravých listů.
- Hustota porostu by měla být 40–50 rostlin na m².
- V případě časného setí a za optimálních podmínek může často řepka založit více než dvanáct pravých listů.
- Proto se musí zabránit přerůstání rostlin.
- Cílová hustota porostu by neměla překročit 40 rostlin na m².
- Při přesném výsevu a setí v optimálních podmínkách lze snížit hustotou porostu na 25 rostlin na m².
- Při opožděném setí či za ztížených podmínek při setí lze na podzim očekávat vývoj maximálně osmi pravých listů.
- Při optimálních podmínkách při setí lze výsevek snížit.
- Naopak chyby v předseťové přípravě lze kompenzovat zvýšením výsevku.
- Čím lepší jsou povětrnostní podmínky pro setí a klíčení, tím může být výsevek nižší.
- U hybridních odrůd lze v porovnání s liniovými odrůdami snížit výsevek
o 15–20 % v závislosti na stanovišti. - K výpočtu výsevku lze použít následující vzorec:
Počet klíčivých semen / m² x HTS (g) / klíčivost (%) = výsevek (kg/ha)